VLCI

výskyt vlků v Evropě k roku 2008

vlk polární

vlk černý

vyjící vlk

V České republice byl vlk vyhuben na konci 19. století a začátkem 20. století. V Čechách je uváděno datum 2. prosince 1874 a na Moravě 5. března 1914. V pozdějších letech docházelo v ČR pouze k náhodnému výskytu, kdy osamělí jedinci zabloudili na české území ze zahraničí. V současné době lze hovořit o návratu vlčí populace na území České republiky, kdy v roce 2015 byl zaznamenán výskyt vlků v pohoří Šumava, Lužici, v Beskydských horách, v oblasti Kokořínska či na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko. V dalších letech se dá tedy předpokládat rozšíření populace do dalších oblastí jako například od Krkonoš, Krušných hor či Českého Švýcarska.

druhy vlků

vlk obecný (Canis lupus) a jeho poddruhy jsou:

vlk arabský (Canis lupus arabs)
vlk černý (Canis lupus pambasileus)
vlk eurasijský (Canis lupus lupus)
vlk indický (Canis lupus pallipes)
vlk kanadský (Canis lupus occidentalis)
vlk mongolský (Canis lupus chanco)
vlk polární (Canis lupus tundrarum)
vlk arktický (Canis lupus arctos) - spekulovaný poddruh

vyhynulé druhy

vlk arizonský (Canis lupus mogollonensis)
vlk horský (Canis lupus fuscus)
vlk japonský (Canis lupus hodophilax)
vlk kenajský (Canis lupus alces)
vlk koloradský (Canis lupus youngi)
vlk novofoundlandský (Canis lupus beothucus)
vlk ostrovní (Canis lupus hattai)
vlk prériový (Canis lupus nubilus)
vlk španělský (Canis lupus deitanus)
vlk texaský (Canis lupus monstrabilis)

Vlci dosahují hmotnosti 16 až 80 kg. Žijí ve smečkách tvořených obvykle vedoucím alfa párem a několika jejich potomky. Živí se různorodou kořistí od hmyzu až po bizony a pižmoně. Jejich nepřáteli jsou kromě člověka také tygři a medvědi.

Mají prominentní postavení v lidské mytologii a kultuře, existuje o nich množství pohádek, knih, filmů a ság. Lidé vlky od dávných dob zabíjeli, neboť je považovali za škůdce a báli se jich.

proč vlci vyjí?

Důvodem vytí je shromáždění smečky před lovem nebo po lovu, aby je našla ta část smečky, která se během lovu od nich oddělila. Důvodem vytí po lovu může být i oslava úspěchu. Vyjí také při poplachu a kvůli vzájemné lokalizaci třeba v bouřce, nebo na neznámém území. Když se vlk ztratí, jeho smečka ho podle jeho hlasu pozná. Každý vlk totiž používá vlastní způsob vytí. Vlci také vyjí ze žalu (např. kvůli smrti svého partnera). stejně jako lidé i vlci rádi "zpívají". Vytí slouží také ke komunikaci mezi různými smečkami. Vlci mezi vytím vždy nechávají přestávky dlouhé 20 - 30 minut, což umožňuje jiným smečkám poslouchat ostatní. Kdyby tuto pauzu neudělali, bylo by pro ostatní smečky těžké zjistit, kolik smeček se v oblasti nachází. To, že každý vlk vyje jinak, také pomáhá jiným smečkám zjistit, kolik jedinců ta určitá smečka obsahuje.

V pravěku byl vlk domestikovám a vznikl pes.